Chuť zase začít...
Opět přišel ten den. Ten den, kdy mi přišlo na mysl začít něco psát...veřejně. Už je to nějaký ten pátek, co jsem to dělala naposledy a upřímně mi to ani moc nechybělo. Ale dnes jsem byla na dlouhé procházce, sama jen se svými myšlenkami a nápady, a zase se mi to mihlo hlavou. Vzpomněla jsem si na to, že blog byl pro mě vždy skvělý způsob, jak se vypsat ze svých myšlenek, toho, čím procházím, určitý způsob ventilace, který mě dokázal povzbudit. Možná to celé přišlo i s tím, že jsem dočetla knihu Kafe a cigárko, což je vlastně jakýsi " scuc " právě blogových článků a nápadů. Dokázala jsem se zase vidět za tím notebookem a psát a psát a mít z toho radost a hlavně mít v rukávu spoustu nápadů a témat, o kterých chci psát a o kterých chci, aby lidé četli. Teď, když tu reálně fakt sedím, už se to zase nezdá až tak jednoduché. Ale cítím, že mi to svým způsobem chybělo. Nemyslím si, že by se mi mohlo stát, že by nebylo, o čem psát. Jestli mám něčeho opravdu nadbytek, tak jsou to...